Jsem velmi ráda, že Vás mohu seznámit s bratrem naší Agáty, Edouškem.
Jak je vidět, je to kluk nejen šikovný, ale i výstavně úspěšný. Jeho majitelce, paní Vavrošové, přeji mnoho dalších úspěchů a hlavně radosti s Edwardem.
JCh. EDWARD FARGO KORAK neboli EDA
Chovatel: ing. J. Očenášek
Majitel: Mgr. Šárka Vavrošová – tel. 737 101 962
Nar. 8.2.2004
DKK 1/1
Zkoušky:
16.10.2005 BH prospěl 88
22.10.2005 ZOP výborně 96
23.10.2005 ZZO prospěl 52/P
(Výcvik Edíka probíhá pod vedením výcvikářky a mé kamarádky Ivy Králové,která s ním tyto zkoušky vykonala.)
Výstavy:
7.11.2004 Klubová výstava teriérů – Nitra VN
29.1.2005 MVP – Trenčín V 1
12.2.2005 MVP – Brno V 2
19.3.2005 NV Ostrava V 1 CAJC
23.4.2005 MVP Č. Budějovice V 1 CAJC
8.5.2005 NV B. Bystrica V 1 CAJC,slov. vítěz mladých
28.5.2005 Spec výstava Havířov V 1 CAJC
6.8.2005 KV Ostrava V1,VT
3.9.2005 MVP Mladá Boleslav V 1 CAC
2.10.2005 Kraj.Rybnik Polsko V1, CWC
8.10.2005 MVP Č. Budějovice V 1 CAC
Brzy doplníme i další povídání o Edwardovi.
A zde je první povídání Šárky Vavroškové o jejích erdelících:
„Před Edou jsme měli velmi pěkného,šikovného a výstavně úspěšného pejska Casio Fargo Korak, narozen 21.4.2001 (DKK 1/1, bonitace 6GMcU/6, CAC, BOB, ČKŠ, res.CAC, 2. nejúsp.výstavní pes 2003). Byl ze stejného krytí, jako matka od Edíka a Ery, pouze z C vrhu.
Tento náš miláček nám náhle během tří dnů uhynul. V neděli byl ještě na srazu AT, čilý a temperamentní a ve středu vydechl naposledy. Všichni jsme byli v šoku, co se to stalo. Nepomohly ani infúze, které mu byly veterinářem aplikovány. Začalo to jenom obyčejným průjmem. Podle rychlosti a průběhu byl asi otráven velmi prudkým jedem.
V té době se pro mě celý psí svět uzavřel a nechtěla jsem už nikdy žádného pejska.
A náhle se objevil Edík. Vše rozhodl a vyřešil můj tatínek s p. chovatelem Očenášek. Už se na mě nemohl dívat, jak jsem smutná a pláču nad ztrátou Casíka. A bylo rozhodnuto,jede se pro pejska. Dnes, když chceme Edu pozlobit,tak říkáme „ Schoval jsi se na slámě, protože jsi na nás čekal“. Často na Casíka vzpomínáme, jak by jim s Edou bylo dobře.
Vše ale začalo u našeho prvního Erdela Idy. Ida se dožila úctihodného psího věku 13 let a odešla do psího ráje.V té době jsem začala pátrat po nabídce psích miminek. Neúspěšně. Jediná nabidka štěňatek byla u pana Doubka. Původní chovatelé Formánkovi chov zrušili,ale dali mi kontakt na Moravskoslezskou AT komoru p. Fidzinského. Na jeho doporučení jsem přijela na Klubovou výstavu AT a pí Z. Jandová(poradkyně chovu) mě dala kontakt na p. Očenáška, který jediný v té době měl štěňátka. Ještě z výstaviště jsem mu volala a projevila jsem zájem o psí slečnu. V C vrhu byla pouze jedna slečna a ta byla již zadána.V tu chvíli jsem se rozhodla. Žádné čekání, bude to pejsek. Museli jsme chvíli čekat, než miminko odroste a nebude potřebovat maminku.
V sedmém týdnu jsme vyrazili do Chlumce Získal si mě pejsek, který mně neustále rozvazoval tkaničky u bot. A už byl můj. Pán chovatel mě podrobně seznámil s historií své chovatelské stanice a s odchovy. Předal mi přihlášku do Klubu a já mu slíbila,že se o Casíka budeme starat zodpovědně, dle možností cvičit a chodit na výstavy. V té době jsme pro p. Očenáška byli velkou neznámou. Snad jsme mu jeho přání splnili. Když jsme přebírali Edíka, tak už věděl do čeho Edík jde a byl vyprovázen se slovy “Hochu,Ty se budeš mít“. Byla to dobrá vizitka pro nás majitele.To je pár slov z historie našich erdelů.“