(říjen 2005)
Amynka nám roste jako z vody,16.10. jí bude 5 měsíců. Mění tesáky a tudíž ohlodává vše kolem sebe, včetně našich končetin. Hlavně naše erdelka Agáta je samá jizva a šrám. Každý den nám Amynka nosí do domu úlovky typu prkýnek, klacíků a kamenů, které posléze náruživě zpracovává a pak plive vypadlé první zoubky. Doufám, že již brzy bude mít všechny zuby nové, naše trpělivost není bezedná.
Také Amynka začíná růst, každý den se jí povytáhne jiná část těla a vypadá někdy dosti legračně.
Hlavně, aby se v budoucnu celé tělo nějak porovnalo. Došlo též k prvnímu vyjasňování pozic ve smečce mezi erdelkou a Amynkou. Rotvička je více než sebevědomá a tak pouhá skořápka z vejce postačila jako záminka k porovnání sil. Bylo to hlasité a rychlé, a i přes hmotnostní převahu byla rotvice během chvilky podřízená. I Dorinka se k dorůstající princezně začíná začíná chovat trochu jinak, její dobrotivost zvolna ustupuje tvrdšímu přístupu.
S Amynou již poctivě stopujeme, čichá zvolna a uvážlivě, přitom se zájmem, ale nikam nespěchá. Motivace je jasná – papání! Děláme tak 3-5 stopiček do týdne, někdy 2 najednou a snažím se neunáhlit. Ale je vidět, že nos má dobrý, stopy jí velmi baví, jen tak vydržet!
Strávily jsme týden v HK, kde se Amynka vyřádila se svým dědečkem, Berniem. Také jsme na vycházkách míjely místní Romy a vypadá to, že Amyk bude rasista, stejně jako děda. Kartáč po celém hřbetě a velmi jasný názor na naše tmavší spoluobčany. Nevím, čím to je, ale spousta psů reaguje podobně.
Takže nyní se budeme modlit za kompletní chrup a správný skus a zase brzy něco společně s Amykem napíšeme.
