aneb jaké jsou
Vzhledem k tomu, že se erdelce blíží druhý rok věku a rotvičce bude za pár dní půl roku, je velmi zajímavé sledovat jejich naprosto rozdílné dorůstající osobnosti. Každá z nich má zcela jiné zájmy, každá z nich je úplně jiná ve vztahu ke mně a každá se zcela jinak chová při výcviku.
Co se jejich zájmů týká, tak pokud jsme doma, Agátu nejvíce na zahradě a dvorku zajímají kočky, které u nás žijí na půdě. Je schopná trávit hodiny pozorováním podkroví a tajnými nadějemi, že jí nějaká ta kočičí potvora spadne do chřtánu. Dále silně střeží přítomnost hlodavců v našem okolí, každý den musí obhlédnout naše králíky a pokecat se slepicemi. Bohužel její lovecké pudy nedávno odnesl i malý ježek, který se k nám vydal od souseda… Pokud jsme venku nebo na cvičáku, musí si nejprve důkladně zmonitorovat své okolí, prozkoumat nový terén a teprve pak je schopna se soustředit na mé povely.
Oproti tomu Amy se doma zajímá pouze o dvě věci – aportky a jídlo. Nosí neustále spoustu klacíků, kamenů, svých hraček a vyžaduje mou pozornost. Když jsme s Amy někde venku, je „přicuclá“ na mně, o okolí se moc nestará. Ne, že by byla stále jen krok ode mě, ale rozhodně nelítá v takové vzdálenosti, jako erdelka. Také se už ve svém nízkém věku mnohem lépe soustředí, není problém s ní cvičit poslušnost na aportek poměrně dlouho. Lovecké pudy má nulové, jen se jí jednou podařilo požvýkat doma ropuchu a pak slintala jak vzteklá!
Když porovnám projevy erdelky a rotvajlerky ve vztahu k mé osobě, je každá úplně jiná. Malá rotvice je neskutečně žárlivá a majetnická, snaží se za každé okolnosti urvat co největší díl lásky či pohlazení. Nesčetněkrát za den za mnou přijde a svým smutným pohledem vyžaduje mazlení, tulení a energii. S oblibou si vleze na klín a doslova se do mě vpíjí. Nutno dodat, že pokud je rtw něčím plemeno nebezpečné, tak jedině zalehnutím a následným udušením svého pána.
Erdelka se naopak chová jako šlechtična, která se zcela výjimečně přijde skutečně pomazlit. Nemá moc ráda, pokud s ní v těchto řídkých chvílích manipuluji a snažím se jí nějak omezovat. Má svoji hrdost a nestojí jí za to se jakkoliv ve svých očích ponižovat. Zároveň je ale na mně totálně závislá, jen svou lásku projevuje po svém erdelím paličatém způsobu nenápadněji. Její vítání je něžné, hlídá moje věci, neustále mne koutkem oka sleduje, a když odjedu pryč, prý s ní není řeč.
A co se výcviku týká, jak už jsem se zmínila, půlroční rotvice se umí lépe soustředit, nežli Agáta v jejím věku. Ještě teď je Agáta občas roztěkaná, neboť stíhá vnímat třeba při chůzi u nohy spoustu dalších věcí(poplašené pískání kosa, tamhle se mihla myš a v dáli štěká pes…). Ale postupně se zklidňuje a v poslední době cvičí jedna radost – asi se chce předvést před malou rotvajlerkou. Ale to je zkrátka ta lovecká součást erdelí povahy, kterou nelze zlomit násilím, ale pouze trpělivostí.
Taktéž motivace při poslušnosti je rozdílná – Amy cvičí za aportek, případně kousek mňamky, kdežto erdelka
(která nepatří mezi žravé psy) cvičí jen pro naší společnou radost a případně kousek něčeho dobrého, co by ovšem za běžné situace plivla. Na stopách je rotvajler důkladnější a pomalejší, kdežto erdel by to rád vzal hákem až na konec stopy. Když potkáme na stopě zajíce, rotvička skoro ani hlavu nezvedne, kdežto erdelka z toho má cukání a vytrhne jí to z tempa a soustředění.
Je to zkrátka skvělé, pracovat a žít s těmito naprosto odlišnými plemeny, u každé z nich se něco naučím a lépe pochopím tu druhou. Je jasné, že nelze přistupovat k oběma stejně, ať již při výcviku nebo domácím soužití. Na erdela platí zlý pohled nebo zvýšit hlas, a je potrestána a téměř vnitřně zhroucena, kdežto tvrdší rotvici musím často vzít za krk nebo ji jinak důkladněji upozornit na její prohřešky.
Zkrátka, erdel je velmi citlivá a empatická dušička, která ale má svou paličatou hlavu a lovecké pudy, zároveň se rychle učí a chápe nové cviky, jako společník neustále vymýšlí nové fórky a legrácky.
Rotvajler je na první pohled kusanec psa, ale přitom má také jemnou, mazlivou náturu a vyžaduje spoustu lásky. Je jiný, nežli erdel, v jistém směru splachovací a vděčný za každé pohlazení. Obě plemena si získaly moje srdce právě pro své odlišné vlastnosti a každé z nich má u nás doma svou úlohu. Rotvík hlavně střeží dům a erdel loví škodnou. A které z nich je lepší? U mě mají obě sto procent.
